IMG_6663.jpg

Miroslav Šnajdr

 

miroslav šnajdr

11. listopadu 1938

Šnajdr_Galerie_Zavodny.jpg

„Malířství je bílé chvění
jak hudba v pianissimu
jsou zde doteky ruky
a přediva čar
které zůstanou..."

Miroslav Šnajdr 

Doteky formují barevné stopy, prsty pana Miroslava Šnajdra přenáší na plátno či ruční papír přesvědčení, které je umícháno z pokory, obdivu k lidské práci, pevné vůle, radosti ze života, citu pro harmonii a schopnosti naslouchat a pozorovat.
Výtvarné začátky má Miroslav Šnajdr silně spojeny s dětstvím, jeho tatínek i přes vážný úraz rukou maloval. „Tam nahoře v podkroví je táta. Je tam barevně a voňavo. Mohu přijít, když maluje a přicházím často. Táta mě nikdy nepošle hrát si jinam. Voňavé je krásně zelené i červené, já mačkám tubu, až je hodně vidět žlutá, tu druhou rukou rozetírám po papíře, voní ještě víc. Budu to dělat stejně někdy před padesátkou, mačkat barvy přímo z tuby na prkénko, rozetírat..." 
Miroslav Šnajdr vystudoval Státní konzervatoř v Brně, obor lesní roh /1962 - 67/ a dlouhá léta působil jako hornista v Moravské filharmonii v Olomouci /1961 - 2001/. Ve výtvarné sféře je vrstevníkem protagonistů pražských Konfrontací, kteří se zabývali problematikou materiálové abstrakce a tíhli především ke strukturální malbě. Miroslav Šnajdr hledal cestu k svému výtvarnému vyjádření sám, Olomouc byla pražskému centru dění příliš vzdálena.
V první polovině 60. let vytváří především figurální práce, ve kterých je patrný obdiv a vztah k velikánům výtvarného umění - Zrzavému, Roualtovi, Chagallovi, Grünewaldovi... Od roku 1966 vznikají práce z cyklu Tabule a Vyprávění synovi, které přináší spontánní svět dětských kreseb a skriptorálních záznamů. Miroslav Šnajdr je včleňuje do svých obrazů jako původní, svobodné, vědomím nezatížené individuální výtvarné projevy, které člověk věkem a nabytými zkušenostmi ztrácí. 
Události roku 1968 a následný politický vývoj v naší zemi výtvarníka velmi zasáhly. Vytvořil několik zásadních pláten se silným existencionálním podtextem / 21. srpen 1968, 20. století, Pocta Janu Palachovi, Janu Zajícovi/. Oleje se stopami rudé barvy a figurálními motivy reprezentují tíhu událostí roku 1968. „Úlomky skla, šedivá obnažená zeď a na římse zlomená holubí křídla. To zbylo..."
V několika následujících letech se Miroslav Šnajdr přiklání k ideálům, osobnostem a motivům italské renesance. Vznikají velmi specifické výtvarné parafráze. Z obrazů je možno číst odkazy k tvůrcům italské renesace - např. Raffaelu Santimu, Pierro della Francescovi, Botticellimu. Rysy zobrazených tváří se rozostřují do tahů, které připomínají zašlé či popsané zdi. K parafrázím výtvarných děl se autor přiklání i v pozdějších letech /výtvarný přepis obrazů G. Klimta, A. Hudečka/.
Počátkem 70. let se v tvorbě Miroslava Šnajdra objevují díla, která svou barevností i strukturací /nahloučením předmětů/ odkazují k tvorbě rudolfínského malíře Arcimbolda. Jedná se většinou o zátiší se zeleninou, která svými výraznými barvami září na barevně kompaktním pozadí. Jednotlivé předměty mají redukované tvary, cesta k čisté abstrakci M. Šnajdra je jasně patrná. Svůj podíl na tom jistě má i přátelstvím s výtvarníkem Zdeňkem Sklenářem a Rudolfem Filou.
Od roku 1978 expresivní barevnost mizí, Miroslav Šnajdr pracuje se škálami bělí, šedí a černí. Grafitové kresby prosvítají vrstvami barevných nánosů, často mají existencionální podtext či meditativní náladu.
Od roku 1985 se barva opět silně hlásí ke slovu, autor ji často přímo prsty nanáší na dřevěné desky či plátna /někdy nenašepsovaná/. Abstraktní kompozice z výrazných bodů a ploch přitahují světlo a podmaňují si okolní prostor.
Velkou vnitřní sílu, emotivnost a duchovní náboj mají i menší formáty grafitových či pastelových kreseb na ručním papíře. Jednotícím prvkem bývá výrazná vertikála kresby, zbytky a úlomky grafitu na povrchu. Modelace papírové materie frotáží či perforací pomáhá zaznamenat hluboký a nepolapitelný prožitek autora.


Vladimíra Brucháčková Závodná, listopad 2014


Životopisné údaje

1938 Miroslav Šnajdr se narodil 8. 11. v Toveři u Olomouce
1953-1956 Studium na Vojenské hudební škole v Liberci
1962-1967 Státní konzervatoř v Brně, obor lesní roh
1961-2001 Hornistou v Moravské fi lharmonii v Olomouci
1963-65 Členem olomoucké tvůrčí skupiny Ohnisko
od r. 1990 Členem TT klubu
1999 Získal ocenění města Olomouce za celoživotní tvorbu
2001 Obdržel cenu Michala Ranného za významný přínos české výtvarné kultuře

Pan Miroslav Šnajdr žije a tvoří v Olomouci


Zastoupení ve sbírkách:
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, CZ
Galerie Benedikta Rejta, Louny, CZ
Galerie výtvarného umění Ostrava, CZ
Galerie Zlatá husa, Praha, CZ
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, CZ
Moravská galerie v Brně, CZ
Muzeum umění Olomouc, CZ
Národní galerie, Praha, CZ
Galerie Benedet, Ovideo, E
Jacques Lemeistre, Paříž, F
Kupfertischkabinett, Drážďany, D
Msic Deparment of the University of Sydney, Sydney, AUS
Paul Fachetti, Paříž, F
Staatliche Kunstsammlungen, Drážďany, D
a v mnoha domácích a zahraničních privátních sbírkách

 
 
Šnajdr_Galerie_Závodný1.jpg
Šnajdr_Galerie_Zavodny3.jpg
Šnajdr_Galerie_Zavodny2.jpg
Šnajdr_Galerie_Zavodny4.jpg